Láska za časů zimy

Láska je krásná věc v jakémkoliv ročním období, ale v zimě dostává magický náboj. Je to asi kvůli tomu, že v zimě je všechno krásně bílé. Starosti se hází za hlavu a užívá se krásy přírody.

Je krásné vidět, když se dva zamilovaní, kteří si k sobě našli cestu, drží za ruce a procházejí se zasněženými uličkami, usmívajíce se na svět, zahledění do sebe, milují se a přitom vůbec nic neřeší. Zamilovaní lidé se poznají na první pohled. Chovají se bláznivě a je jim jedno, co si o nich myslí ostatní lidé.

Padá sníh a dívky se tulí ke svým chlapcům něžně, aby jim sníh neponičil jejich krásné účesy, dívají se jim přímo do očí a v duchu spolu s nimi prožívají pocity, které nejdou popsat, jelikož láska je nečekaný jev, který sdílíme jen s milovaným člověkem. Člověkem, kterému chceme darovat celý svůj život, darovat část sebe a nahlédnout do jeho srdce.

Sedět spolu na lavičce a sledovat krásnou zimní krajinu, přitisknuti k sobě, něžně se dotýkat rukou a dívat se společně na zasněžené stromy, na sníh, co leží na zemi, ve kterém se bláznivě zamilovaní válejí nechávajíce své strasti daleko, daleko od sebe…

Karolina Steinochová
ZŠ T.G.M., Zastávka u Brna