Závislost začíná už u mateřského prsu

Každý jsme na něčem závislý. To je fakt. Je zbytečné se tomu bránit. Ať už se jedná o drogy (což bych žádnému ze čtenářů nepřála), čokoládu, kávu, učení (ano, mezi námi se pohybuje i několik takových maniaků), společnost nebo životní styl… Pořád nic? Dobrá, pokud jste naprosto nezávislí, přestaňte dýchat.

Vše často začíná nevinně – začnete dělat scény, jakmile vás maminka přestane kojit; tohle stádium závislosti máte doufám už všichni za sebou. Tím to ovšem nekončí – až do osmnácti let jste na rodičích plně či částečně závislí právně, ačkoli většině ani tato hranice nestačí a je na nich citově (vzácně i finančně) závislá po celý zbytek života. I tak nevinně vypadající instituce, jakou je školka, může být pravou líhní závislostí – neobejdete se bez kamarádů, sladkých odměn, oblíbených učitelek, molitanové stavebnice… A co teprve základka a s ní spojené první lásky, hračky, které mají všichni ostatní, džíny, trička od známých značek, čokoláda, časopisy pro teenagery a make-up (protože šesťačka, která nepoužívá linky, řasenku, tři vrstvy make-upu a pudr, je přeci absolutně OUT!). Střední škola už tyto závislosti jen prohlubuje a přidává další – káva, cigarety, alkohol… Život jde dál a závislosti stále přibývají. Jde jen o o najít hranici mezi tím, co je ještě normální, a tím, co už je moc.

A jen tak pro inspiraci přináším seznam vlastních závislostí: moje rodina, knihy, čokoláda, teplé nápoje, dědovy knedlíky, Facebook (kterému se v poslední době úspěšně bráním), fotky mravenečníků, Monty Pythoni a Cimrmani, hudba, pěkné oblečení, detektivky a v neposlední řadě nedodržování termínů…

Anna Kolářová
Gymnázium Strakonice