Poradna - Rodiče

Dobrí den, nevím co mam dělat..? Muj otec je, včelař a chce abych byl taky včelař...ale to nemůžu, mám alergyi na včeli a čmelaky a mam z nych strasnou hruzu, gdyž vidým včelu tak mam strah...nedokáže to pochopyt, nutý mne do toho...jak mu mam řict DOST!?

Dobrý den, Mám problém, jinak bych sem asi nepsala. Táhne se to od mala ale zkusím to shrnout. Rodiče se rozvedli když mi bylo osm let. Vzala jsem to v pohodě ale bydlení s matčiným novým manželem bylo k nesnesení. Byla jsem sice v krásným novým baráku, mámě se narodili dvě děti, který miluju, ale zbytek byl k nepřežití. Nenáviděla jsem to tam a oni ve mě viděli jeden velký problém. Ve dvanácti letech, když mě máma odvezla k tátovi 40 kilometrů daleko a on mě po měsíci vrátil zpátky jsem se pokusila o sebevraždu. Bylo mi opravdu příšerně. Věc se vyřešila tak, že po chození po poradnách jsem se nastěhovala k babičce z matčiny strany. Milovala jsem to tam, ale nikdy to nebylo úplně stoprocentní. Po ukončení zš jsem nastoupila na obchodku a tam se to všechno zhroutilo. Neměla jsem na to odejít a pořád jsem si říkala že to prostě udělám jenom kvůli maturitě. V druháku to vygradovalo a já si našla zahradnickou školu. Neumíte si představit co to způsobilo. Celá rodina byla šílená a babička mě proklínala. Já jsem neslevila a jediný kdo mi podepsal přihlášku byl můj táta. Musela jsem se tedy přestěhovat k němu. Do školy teď jezdím dvě hodiny ráno, a protože jsem pozdě donesla omluvenky (nebylo to zatahování) dostala jsem podmínečně vyloučení. Do toho pak ještě poznámku za kterou mě v podmínce můžou teoreticky vyhodit. Nikdy jsem takovéhle problémy neměla a na tu školu jsem šla abych jí vystudovala, ne abych utekla z obchodky. Každopádně můj táta nemá moc peněz a má představu že po celém dnu praxe,školy kdy se vracím utahaná kolem sedmé, ještě budu pracovat na jeho podnikání s dekoracema, krom toho že mu uklízím, žehlím, peču. Moje druhá babička s kterou jsem měla dřív problém mě posledně dohnala k slzám, tím že mi do hlavy hustila jakej sem já chudák a že si mě rodiče házej jak horkej brambor, že mě máma nechá spát u nich na matraci atd. Vždycky jsem s ní měla divnej vztah. Vlastně s celou mojí rodinou, protože mě pokaždé všichni vyčítali kdo jsem, co dělám a přitom jsem nic tak hroznýho nedělala, na zš jsem měla samý jedničky a jenom jsem byla trochu lína a vybrala si blbou školu. A všechno tohle se teď na mě valí a já chci někam pryč. Nemůžu se přinut k ničemu, sedím doma a chci nebýt. Známky mám zatím skvělý a stejně mě možná vyhoděj, celá rodina je nějaká šílená a já se nemůžu srovnat s křivdama z dětství a už zase je na mě nátlak. Nevím co mám dělat. Nechce se mi vůbec nic jenom zmizet a nebo žít úplně jiný život. Prosím vás poraďte mi nějak, cokoliv. Protože já nejsem silná povaha a jsem z toho šílená. Děkuji Lucie