Básně aneb seskládat pár slov k sobě

05.05.2011

Básničky skládám, když je ve mně jakýsi pocit nespokojenosti, truchlivosti a někdy i smutku. Díky básničkám ze sebe dostanu všechny emoce. Na papír píši, jaké mám pocity a jak se zrovna cítím. Když se o báseň pokouším jen tak z nudy, povede se málokdy. Vlastně je spíš píše moje srdce a má duše.

Má první báseň vznikla z ničeho nic. Seděl jsem v pokoji a kreslil si obrázek a najednou mě k němu začaly napadat různé rýmy. Nebyla zrovna nejlepší, ale mně to nevadilo, byl jsem rád, že se mi povedlo seskládat k sobě pár slov. Potom jsem zkoušel psát dál a bylo to stále lepší a lepší. Básničky píši už nějaký čas a musím říct, že je má mysl od té doby čistá, protože vše co cítím, dám do nich. Doporučoval bych vám všem zkusit také nějakou napsat. Jestli vám to nepůjde, nezoufejte. Je plno dalších možností, jak můžete vyjádřit svoje pocity a být v tom dobří!

Brána

Když dva se rádi mají,

všichni se jim posmívají.

Oni si jich nevšímají,

proto se pak dobře mají.

Na sebe se usmívají,

polibky si předávají.

Chtějí projít bránou lásky

tam, kde kvetou sedmikrásky.

Až jí projdou, zahodí klíč,

odejdou plní lásky spolu pryč.

Podpora

Sedím po tmě, sedím sám,

svoji duši proklínám.

Mám vztek a taky zlost,

nemá smysl mít radost.

Do zdi se jen prázdně dívám,

přemýšlím a tiše zpívám.

Co je to láska, co je to radost,

o to jediné mám nyní starost.

Na to já myslím celé hodiny,

z ticha se ozve hlásek jediný.

Hlavně se netrap a neměj strach,

nebo se rozplyneš v jemný prach.

Pojď za mnou, půjdeme životem dál,

nebudeš už sedět tady tak sám.

Adam Pokorný
ZŠ T. G. M., Zastávka u Brna


téma čísla
Konec - Nový začátek
Rozhovor: Jan Musil V mžiku oka na ulici
Konec - Nový začátek