Romové: Indie → Evropa

Samotní Romové se v některých místech vydávali za poutníky, kteří musejí kočovat za pokáním z několika důvodů. Někteří pro ukování hřebů, kterými byl Kristus přibit na kříž, jiní pro neposkytnutí přístřeší Marii, když prchala s Ježíškem před krutostí krále Heroda. Kronikáři tyto historky rozpracovali svou fantazií a svým zápisem do historických knih následně živili tuto představu v myslích obyvatelstva po další léta. Zpočátku bylo evropské společenství vůči těmto poutníkům vstřícné. Zvědavost a sympatie ale postupem času opadaly, až se změnily v nenávist.

Romština ukazuje na Indii

Původ národa se dá nejpřesněji zjistit rozborem jeho jazyka, protože ten je téměř nejbezpečnějším důkazem toho, odkud lidé, kteří jím mluví, pocházejí. V polovině 18. století došel učenec Stefan Vályi na základě rozboru dobových pramenů jako první k poznání, odkud mohou Romové pocházet. Upozornil na podobnost romštiny s indickými jazyky. Následovalo ho několik jazykových vědců, kteří se porovnáváním romštiny s těmito jazyky zabývali. Romština má tedy svůj původ v Indii, což ukazuje na to, že i Romové musejí pocházet právě odtamtud.

Rom jako dóm

Romové Indii opustili někdy mezi 6. a 9. stoletím našeho letopočtu. Z jakých důvodů odešli, se zatím vědcům nepodařilo zjistit. Vypátrali ale skupinu, ze které Romové s největší pravděpodobností pocházejí. Stejně jako je romština nasměrovala na indický subkontinent, nasměrovalo je i jméno Rom k indické skupině lidí, kteří jsou Romům „příbuzní“. Jedná se o společenství, kterému se říká dómové. Slovo dóm se tedy v průběhu času změnilo z několika důvodů na slovo Rom, které je dnes ve světě hojně rozšířené.

Kdo jsou dómové

Dómové jsou potomci původních obyvatel, kteří v Indii žili před vpádem severských kočovníků Árjů. Jak už to tak v historii bývá, podmaní si většinou národ, který souboj vyhrál, národ slabší. Tak tomu bylo i v Indii. Árjové z původních obyvatel, kteří v Indii doposud žili (dómové a další), učinili podřízené skupiny lidí, které získaly velmi nízké postavení v nově se vytvářejícím kastovním systému.

Kastovní systém

Kastovní systém je pro Indii velmi specifický a unikátní. V podstatě určuje místo každého člověka ve společnosti. Ta je rozdělena do několika kast (skupin lidí), kterých je několik tisíc. Do kasty se člověk narodí a zůstává jejím členem do své smrti. Každá taková kasta je charakteristická tradičním řemeslem, které její členové provozují. Vykonávání určitého zaměstnání je pro její členy závazné a dědí se z generace na generaci. To znamená, že když se otci kováři narodí syn, bude zase kovář. I z toho důvodu, aby se tradiční řemeslo uchovávalo, je zapotřebí, aby si kovář vzal za ženu dívku opět z kovářské rodiny. Proto si musí kovář vzít kovářku, hudebník hudebnici, košíkář košíkářku… Kasty jsou mezi sebou v různých podřazených a nadřazených vztazích. Tak například úředník a obchodník mají vyšší postavení než tanečník, metař, ale na druhou stranu nižší než třeba kněz.

Romská řemesla

Kromě označení Rom si Romové uchovali i celou řadu jiných podobností, které je s dómy spojují. Jsou to například řemesla, která si Romové po několik staletí uchovali. Začínají mizet až v dnešní době, kdy už o ně není u nás takový zájem. Typickými dómskými zaměstnáními, podobně jako u Romů, je kovářství, výroba košíků a práce se dřevem. Vedle toho jsou dómové výborní hudebníci, bez kterých se každá správná indická svatba neobešla. Dómové kovají vsedě nebo vkleče. Nestojí u kovadliny tak jako kováři u nás. Zajímavé je, že po stejném způsobu dříve pracovali i romští kováři, kteří u práce také seděli nebo klečeli.

Příchod do Evropy

Jak Romové přišli k nám do Evropy, a potom do celého světa? Jejich předci museli ujít dlouhou cestu. Nejprve prošli Persií (dnešním Íránem). Některé skupiny pokračovali přes Arménii nebo Palestinu a Sýrii. Těmito územími samozřejmě jen neprocházeli, ale vždy se nějakou dobu zdrželi (myslím tím i několik desítek let či století), někteří zůstali, jiní opět pokračovali v cestě. Posléze došli do Byzantské říše, odkud postupovali dál na západ. O Byzantské říši, kde začíná další důležitá epocha romské historie, bude příští článek.

Lukáš Houdek