Asiaté u nás

Znám kupu lidí, co si na Vietnamce stěžují, nebo jim naopak vůbec nevadí. Je možná pravda, že vytlačili české maloobchodníky, ale jsou to také jenom lidé, kteří si hledají práci – pod heslem prodat, vydělat. Nechci a nemám právo je posuzovat, ale stejně si myslím, že většina lidí na ně nadává, ale stejně u nich nakupuje… Mají vše levnější, i když někdy nekvalitní.

Vždyť v Čechách nejsou jen Vietnamci nebo Číňané, jsou tu i jiní obchodníci. Sice možná ne v malých městech jako je to moje, ale třeba v Praze nebo v Brně ano – například Poláci nebo Ukrajinci. Proč je o nich míň slyšet? Možná proto, že jich tu není tolik.

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² nejrozlehlejší a s více než čtyřmi miliardami obyvatel nejlidnatější světadíl. V roce 2000 mělo povolení k pobytu na území České republiky 23 556 vietnamských občanů, okolo tisíce Vietnamců získalo do konce 2001 české občanství a 156 občanům vietnamské národnosti byl mezi lety 1990–2001 udělen azyl. Vietnamských podnikatelů evidovaly úřady 19 307. Jejich přesný počet pohybujících se na našem území ale bohužel nelze přesně zjistit. Velké množství Vietnamců je u nás ilegálně, někteří bydlí a pracují na různých místech. Existují rovněž tzv. pendleři posouvající se za obchodem po celé ČR.

Určitě jste četli nebo viděli zprávy, kdy Vietnamci pěstovali marihuanu, nebo jste také slyšeli zvěsti, že prodávají místo normálního masa maso psí. Hodně lidí už si na to zvyklo. Třeba je to odradilo. Ale nemyslíte, že kdyby to bylo maso psí nebo kočičí, určitě by na to naši hygienici přišli?

Já mám třeba kamarádku, která miluje čínské nudle. Kupuje si je nejmíň dvakrát do týdne a vůbec nepřemýšlí nad takovými hloupostmi.

Někdo si třeba říká, že jsou špatní kuchaři, někdo jiný že jsou i úchylní. Záleží na tom, koho potkáte. Vím to, protože znám také jiné Vietnamce, kteří takoví vůbec nejsou! Je to stejné jako s Romy, Čechy, Slováky, Italy, Američany nebo třeba s Mexičany. Taky je všechny hází do jednoho pytle. Co mají ale proti tomu dělat? Všichni nejsme stejní, ne?

Nechci tady nikoho obhajovat, protože názor nikomu vzít nemůžu. Chtěla jsem jen, abyste nad tím trošku popřemýšleli.

Amy Watrin

Moje nejlepší kamarádka je Mongolka. Jmenuje se Amy Watrin. Známe se už deset let. Už od svých pěti let jsme byly kamarádky. Chodila k nám na návštěvy a spolu s mojí mámou jsme chodily na procházky. I když znám celý její život, zeptala jsem se jí na pár otázek, abych vám život cizinců přiblížila.

Můžeš potvrdit má slova a říct, že je pravda, že tu žiješ už od svých pěti let? A proč?
Ano, je to pravda. Přistěhovali jsme se sem z Ulánbátaru, hlavního města Mongolska. Ani nevím proč. Asi proto, že tu máme rodinu nebo spíš za prací.

Jsi ráda, že jsi zrovna tady?
Jasný, je to tu celý můj život. Mám tu moc kamarádek, bez kterých bych nevěděla, co si počít.

Jezdíš do Mongolska často?
Ani ne. Byla jsem tam před čtyřmi lety na čtyři měsíce, ale to jsem skoro nevycházela z domu. Jsou tam špatné podmínky. Ale o letních prázdninách tam zase na měsíc poletíme.

Mluvíš o špatných podmínkách. Můžeš nějak popsat život v Mongolsku?
Krade se tam a znásilňuje, tak jak na jiných místech světa. Všude je to stejné, ale v Mongolsku je to trochu výraznější. Jsou tam různí lidé. Záleží na tom, na jaké zrovna narazíte! Ale jedno vím jistě. Je to chudá země, a proto tam je všechno výrazně levnější!! Moje tety mi odtamtud pořád posílají různé oblečení a šperky. Bývá tam často pirátství, DVD vycházejí dříve, než by měly, a proto toho mají tak moc.

A jaké je tam podnebí?
Velmi chladné zimy a velmi teplá léta. Tvoji rodiče taky pracují v obchodech? Ne, nepracují. Můj táta dělá zedníka a moje máma? To nevím. Naši jsou rozvedení. Nemáme s ní žádný kontakt.

Jak se k tobě chovají Češi?
No, myslím si, že dobře. Jsou ke mně všichni milí a hodní. Rozumím si s nimi víc než s Mongoly. Jsem ráda, že jsem tu zapadla mezi těmi nejlepšími lidičkami.

Míša Horváthová
ZŠ B. Němcové, Přerov