Zimní spánek

19.11.2010

Příroda je nevyzpytatelná. Do medvěda nebo ježka mám dost daleko, ale venkovní počasí se mě snaží neustále zahnat do postele. Ten studený přechod mezi podzimem a zimou opravdu není mým oblíbeným obdobím. Zima, mrholení a za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, leží rybníček, do něhož každý s průměrným a podprůměrným zrakem zahučí. Urbanův Vodník by měl nepochybně radost.

Nesnášela jsem spaní v nizoučkých vachrlatých postelích ve školce. Teď bych dala cokoli, abych si o přestávce mohla alespoň na deset minut do jedné takové lehnout! Můj mozek se poslední dobou dokáže nerostům, elektromagnetismu a ztracené generaci věnovat jen pár okamžiků. Nepatřím k lidem, kteří by nejraději prospali celý život, každopádně trochu spánku navíc by neuškodilo.

V mnoha knihách a filmech jsou spánek a sny klíčem k jiné části sebe (viz Avatar) nebo k ovlivňování jiných (Počátek). Pochopit mou osobnost z mých snů by nedokázal asi ani Zikmund Freud. Zapalování krbu mezi černými domy ze sedmdesátých let (můj skromný odhad) opravdu není příliš obvyklá činnost.

Sladké sny!


téma čísla
Konec - Nový začátek
Rozhovor: Jan Musil V mžiku oka na ulici
Konec - Nový začátek