Nebe nad Berlínem

08.11.2010

Pokud sledujete tuto rubriku pravidelně (za což vám děkuji i v případě, že jste pouze dva), jistě jste si všimli, že se v ní minulý týden neobjevil nový sloupek. Není to zuřivou snahou workoholické redakce připravit bezvadně další číslo ani mě nesežral tygr ussurijský ani jsem se neocitla na vojenské základně, odkud se nesmí posílat žádné zprávy (pozn. FBI: Před týdnem zachytil náš odposlech toto: „Opovažte se o Vašem pobytu zde někde napsat, slečno Kolářová!“ „Ano, pane!“). Ale využila jsem zaslouženého volna a odjela s rodinou do Berlína.

Berlín je mnohem multikulturnější město než Praha. Je tam tak početná turecká menšina, že někde působí skoro jako většina. Řada restaurací a stánků s občerstvením nabízí buď döner kebab, shish kebab, tika kebab nebo kebab. A kebab. V případě, že vám kebab leze ušima, zajezte to kebabem. Od Prahy se liší ještě tím, že je mnohem zelenější (v této roční době spíše žlutější, oranžovější a červenější) a mnohem častěji se zde lidé dopravují na kole.

Místní jídelníček (ten původní, čili ŽÁDNÉ kebaby) tvoří převážně různé druhy wurstů – uzenin. Například norimberské párečky (jsou v dostání i v Berlíně – olomoucké syrečky v samoobsluze v západních Čechách dostanete taky), bratwurst nebo currywurst. Ten je kapitolou sám pro sebe – tvoří ho nakrájená klobása politá rajčatovou omáčkou a posypaná kari. O chuťových buňkách Němců svědčí to, že se do oné rajčatové omáčky někdy přidává i jablečný nebo jiný ovocný protlak. Dobrou chuť!

Pokud jste se při tomto sloupku příliš nezasmáli, pak se srdečně omlouvám. Pusťte si Monty Pythony.

Anna Kolářová
ZŠ Komenského, Horaďovice


téma čísla
Konec - Nový začátek
Rozhovor: Jan Musil V mžiku oka na ulici
Konec - Nový začátek