Historie: Proč si vzít Druhou směnu?

13.03.2011

Kniha s neobvyklým, leč symbolickým názvem je první svého druhu v nabídce publikací pro pedagogy 2. stupně základních škol. Seznamuje učitele, potažmo i žáky, s nepříliš frekventovaným tématem na půdě zdejších škol – dějinami Romů. Pedagogové proto, zahrnou-li publikaci do rejstříku svých výchozích učebních materiálů, budou při jejím využití absolvovat vždy pomyslnou „druhou směnu“. Budou se totiž věnovat oblasti, která nemívá v běžné výuce prostor. Současně se s novým tématem budou muset dostatečně seznámit, a to patrně – z důvodu nepovinné látky – ve svém volném čase.

Předkládaná publikace se zaměřuje na dějiny Romů s větším akcentem na území dnešní České republiky a Slovenska, s nimiž jsou spjaty již několik staletí. Přesto zůstávají většinou společnosti – tedy i žáky a pedagogy – neobjeveny, v opačném případě bývá povědomí o historii Romů redukováno na období druhé světové války a romského holocaustu.

Tato část knihy je proto koncipována jako příručka zejména pro pedagogy dějepisu – na jedné straně představuje toto obecně méně známé téma, na druhé straně nabízí zpracovanou metodiku, jež pomáhá vybraná témata začlenit do výuky.

Publikace prakticky ukazuje, jak z poznávání dějin Romů učinit běžnou a populární součást výuky, která může žáky i pedagoga rozvíjet hned trojím způsobem. Jednak žáci prostřednictvím zařazování tohoto tématu do výuky uvyknou myšlence, že tak jako ve škole existuje prostor pro události českých i světových dějin, je v ní se stejnou samozřejmostí místo i pro historii romského etnika. Zadruhé četba, práce a bližší seznámení s unikátními historickými dokumenty (faksimilem císařského glejtu či cestovatelskými zápisky z 15. století, korespondencí z roku 1942, memoráty zachycujícími předválečné a poválečné osudy romských rodin, a dalšími) umožní žákům skrze autentický prožitek zakusit i jiné způsoby poznávání historie. Obzvlášť vzpomínková vyprávění umožní žákům vnímat konkrétní události nikoli pohledem jejich velkých tvůrců (politiků, církevních představitelů apod.) či interpretů (historiků), ale pohledem těch, kteří pod vlivem událostí žili své každodenní životy. Do třetice poslouží informace o romských dějinách k upevňování běžného učiva dějepisu, neboť historie Romů se odehrávala v rámci té české, slovenské atd., nikoli mimo její kontext. Mnohé mezníky a události se tedy nutně protínají. Znalost romských dějin tak může přispět ke komplexnosti znalosti historie i k novým pohledům na historii společností, které jí v minulosti dominovaly.

Téma multikultury obecně, včetně informování o Romech jako jedné z etnických menšin v ČR, patří dnes mezi povinná průřezová témata školní výuky. Snaha tomuto požadavku dostát však někdy vede k vyčleňování „multikultury“ do specifických hodin, projektových dnů a týdnů. Výuka multikultury tak vede paradoxně spíše k jistému oddělování menšin a menšinových témat a upevňování jejich strukturního, myšlenkového vydělování než k tomu, aby se tato témata (a menšiny) stávaly integrální součástí vzdělávacího procesu a uvažování o světě. Rádi bychom proto přispěli k posunu v začleňování této látky do výuky nabídnutím možnosti, jak k danému tématu obecně změnit přístup: a to posunem od „pojďme si přečíst něco o historii Romů (protože považujeme za důležité je do výuky začlenit, nebo je dokonce do výuky začlenit musíme)“, který podle našeho názoru vede k další separaci, a dokonce může posílit již existující averzi k „protežování“ menšin, k neustále zdůrazňovanému imperativu tolerance atp. na straně žáků, kteří se celkem logicky ptají „A proč (už zase) máme mluvit O NICH?“, k vybídnutí „pojďme se zabývat tímto vzpomínkovým vyprávěním/osobním dopisem, protože jsou podnětné jak z hlediska myšlenek, které evokují, tak z hlediska toho, co se na nich o dějinách Romů, jejich vnímání můžeme naučit“, která na otázku žáků „Proč zrovna tohle?“ dává jasnou odpověď.

Materiálu, s nímž lze pracovat, je mnoho. Pedagog by však k jeho vyhledání, prozkoumání, výběru a přípravě potřeboval mnoho hodin, které obvykle – běžně vystaven obrovskému časovému tlaku – nemá. Abychom tedy usnadnili pedagogovi přípravu, udělali jsme tyto kroky za něj (výběr témat, pramenů a postupů jakožto inspiraci, jak s nimi, či zcela jinými informacemi a historickými prameny, lze v hodině pracovat).

Co praktického tedy tato publikace pedagogovi přináší?

Historická část knihy je rozdělena do dvou částí.

První oddíl tvoří čtyři kapitoly, obsahující chronologický výklad dějin Romů žijících dnes na území České republiky (a Slovenska). Celkový koncept byl navržen a zpracován tak, aby výklad postihoval nejstarší proces vývoje romského etnika, dále se text postupně soustředí na romské osídlení dnešní České republiky. Vzhledem k zásadním historickým událostem v polovině 20. století (romský holocaust a poválečná migrace slovenských Romů do českých zemí) je už od počátku procesu usidlování Romů v Evropě nutné sledovat dějiny Romů nejen na území dnešní ČR, ale minimálně též dnešního Slovenska. Proto je ve výkladu věnována po celou dobu stejná pozornost dějinám Romů na Slovensku (případně v celých Uhrách) i v českých zemích. Do výkladového textu byly zařazeny vybrané scany historických dokumentů a fotografie, které výklad mnohdy doplňují nejen o názorné příklady (varovné cikánské tabule, praxe policejního postrku, výroba nepálených cihel a další), ale i obsahově (faksimile císařského glejtu, titulní list nejstarší gramatiky romštiny vydané v českých zemích a další). Obsah čtyř kapitol (Počátky hledání romské historie, Romové v Byzanci a středověké Evropě, Romové v českých zemích a Uhrách v 18. a 19. století, Romové v českých zemích a na Slovensku v letech 1918–1989) vyplývá z jejich názvu a může tak pomoci k snadnější orientaci v celém textu. Doporučujeme však, aby pedagog s výkladovými texty pracoval jako s jedním celkem, tedy od začátku do konce, protože uvedená fakta mají plný význam pouze v celém kontextu, zatímco zacházení s nimi jakožto s izolovanými daty může vést k nejrůznějším zkreslením a nedostatečnému pochopení.
Zatímco výkladový text je určen učitelům, a nejde tedy o didakticky zpracovaný odborný text pro žáky, je naopak u veškeré vybrané obrazové dokumentace žádoucí, aby byla zpřístupněna žákům a zařazena do práce v hodině. Rozsah výkladu byl zvolen tak, aby poskytl základní informace o tématu a celkově nutné rámcové vědomostní zázemí učitelů pro práci v hodinách. Z odborného hlediska je výkladový text více či méně kompilací z již publikovaných poznatků historiků a dalších odborníků, které jsou na konci oddílu uvedeny pod názvem Dílčí bibliografie. Tato bibliografie má napomoci v orientaci v použité literatuře (včetně odkazů na publikace, ze kterých jsou čerpány úryvky pro práci v oddíle Aktivity) a další literatuře vhodné pro rozšiřující studium. Obsahuje relativně dobře dostupné tituly, v některých případech také internetové odkazy. Doporučujeme se seznámit se všemi uvedenými tituly (jako první krok například zjistit dostupnost ve vaší knihovně, například prohledat elektronické knižní databáze jako Souborný knižní katalog ČR na www.caslin.cz) a postupně se k jejich obsahu vracet.

Druhý oddíl (Aktivity) je založen na praktických ukázkách práce s dvanácti historickými dokumenty vhodně využitelnými zejména v hodinách dějepisu. Některé texty a úkoly však poslouží i výuce vybraných témat v etické či občanské výchově. Oddíl je řazen po ročnících (od 6. do 9.) a nabízí dvanáct zpracovaných metodik, s nimiž je možné jako s hotovými produkty přímo pracovat v hodině či je dle potřeby žáků dále variovat. Časová náročnost aktivit je různá – některé zaberou část hodiny, s jinými lze v jednotlivých krocích pracovat i v několika hodinách.
S orientací ve výkladovém textu a oddíle Aktivity pomáhají glosy umístěné po vnějších stranách. Plní trojí funkci: upozorňují na obzvlášť důležitá místa ve výkladovém textu, podávají doplňující informace nebo slouží k provázání určitých míst výkladu či metodiky historické části knihy s literární, v níž lze najít další informace k vybranému tématu.

Přejeme si, aby publikace, dostupná též v elektronické verzi na webové stránce http://www.romanovodori.cz, přivedla pedagogy a jejich žáky nejen k poznávání dějin Romů, ale i k dalšímu hledání, ke snaze o hlubší chápání dějin a rozvíjení těch intelektových schopností, které kritické poznávání a přemýšlení o světě, v němž žijeme a který společně utváříme, umožňují. Ať je v tom tato publikace pedagogům nápomocná.

O autorech

Mgr. Jitka Kalová (1948)

Absolventka oboru dějepis – zeměpis – ruský jazyk na Pedagogické fakultě MU v Brně. Působí jako učitelka na Základní škole Horácké náměstí v Brně. Absolvovala kurzy projektového vyučování dějepisu, didaktické semináře k moderní výuce dějepisu a kurzy regionálních dějin. V roce 1995 zpracovala pro Psychoservis školní dějepisné testy pro 6. a 7. ročník základní školy.

Mgr. Milada Závodská (1977)

Absolventka oboru historie – romistika na Filozofické fakultě UK a oboru religionistika na Husitské filozofické fakultě UK. Pracuje jako odborná pracovnice (romistka a knihovnice) v Muzeu romské kultury v Brně. Zabývá se studiem romské historie a religiozity, jako doktorandka působí na Semináři romistiky Filozofické fakulty UK v Praze. V předchozích letech pracovala v romské neziskové organizaci Dženo, redakci společenského měsíčníku Amaro gendalos a prvního romské internetového rádia v ČR Rádio Rota. Podílela se na publikacích Identity v konfrontaci (Masarykova univerzity Brno, 2011, viz www.cerme.cz), The Roma – Forced migration online (viz. www.forcedmigration.org) ad.

O spoluautorech

Bc. et Bc. Radka Steklá (1981)

Absolventka oborů žurnalistika na Fakultě sociálních věd UK v Praze a romistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V občanském sdružení ROMEA vede projekt zaměřený na vzdělávání žáků a pedagogů 2. stupně základních škol (2009–2012). V roce 2010 se v témže sdružení spolupodílela na projektu Šukar laviben le Romendar / Romové píší, podporujícím literární tvorbu Romů a její zprostředkování veřejnosti. Pro občanské sdružení R-mosty lektoruje semináře o historii, jazyku a sociokultuře Romů, určené zaměstnancům ve školství, samosprávě a nevládním sektoru.

Mgr. Lukáš Houdek (1984)

Absolvent oboru romistika na Filozofické fakultě UK v Praze. Během studia se účastnil několika sociolingvistických a etnografických výzkumů v romských a dómských komunitách v ČR i zahraničí. Od roku 2009 pracuje pro sdružení ROMEA jako šéfredaktor časopisu pro mládež Romano voďori. V roce 2010 ve stejném sdružení koordinoval projekt Šukar laviben le Romendar / Romové píší, v rámci kterého byly publikovány desítky děl romských autorů na stránkách Romea.cz. Vedle toho se věnuje dokumentární fotografii, zejména záznamu života Romů. Je například autorem putovní výstavy portrétů romských spisovatelů Lačho lav sar maro / Dobré slovo je jako chleba, jež vznikla v rámci výše zmíněného projektu.

Recenzenti

Mgr. Lukáš Houdek (Počátky hledání romské historie)
PhDr. Jiří Hanzal (Romové v Byzanci a středověké Evropě)
PhDr. Jana Horváthová (Romové v českých zemích a Uhrách v 18. a 19. století)
Petr Lhotka…. (Romové v českých zemích a na Slovensku v letech 1918–1989)

Děkujeme Gemersko-Malohontskému muzeu (Rimavská Sobota), Krajskému muzeu (Prešov), Maďarskému národnímu archivu (Budapešť), Moravskému zemskému archivu (Brno), Muzeu romské kultury (Brno), Národní knihovně ČR (Praha), Národnímu památkovému ústavu (České Budějovice), Národnímu ústavu lidové kultury (Strážnice), Slováckému muzeu (Uherské Hradiště), Státnímu oblastnímu archivu (Třeboň) a Lukáši Houdkovi za bezplatné svolení s užitím scanů historických dokumentů a fotografií.


téma čísla
Konec - Nový začátek
Rozhovor: Jan Musil V mžiku oka na ulici
Konec - Nový začátek