Tanec? Ano. Melbourne Shuffle!

04.05.2011

Je krásné letní předprázdninové odpoledne. Čekám na autobusové zastávce a letmo pomrkávám po ostatních lidech a studentech, kteří znuděně sedí na počmáraných lavičkách a rozhlíží se stejně zvědavě jako já. Sklopím hlavu a potichu přemýšlím, jak mohu zabít dvacetiminutový čas. Je nehorázné vedro a cítím, jak mi kapky potu stékají po čele. Znovu se podívám před sebe. Najednou přimhouřím oči a v dálce zahlédnu mladého kluka s partou jeho spolužáků. Mohl být zhruba ve stejném věku jako já a vypadalo to, že něco chystá. Rozhodla jsem se ho nenápadně z dálky pozorovat.

Po chvilce napětí se okolím začala rozléhat hlasitá hudba. Nebyl to žádný z běžných stylů jako pop, r'n'b, rap, či rock. Byl to electro house. Mně osobně se ta hudba moc líbila, přitahovala mě a cítila jsem, jak nevědomky poklepávám nohou o zaprášený beton a kývám hlavou, jako by mě pohltila nějaká síla a nutila mě se pohybovat a tancovat. Na pár sekund jsem přivřela víčka a potopila se do hlubiny svých fantastických myšlenek o hudbě a tanci. Cítila jsem se jako v extázi, která mě doprovázela celou chvíli, kdy jsem měla oči zavřené. V hlavě se mi promítaly barevné paprsky a vlnky, které se pohybovaly v rytmu songu. Vypadalo to jako o půlnoci při silvestrovské oslavě. Otevřela jsem dokořán oči a pohlédla zpět na onoho hnědovlasého kluka. Měl nevšední styl – hezky oblečený a od pohledu působil sympaticky, byl asi hodně oblíbený. A tak zvláštně se pohyboval. Jako by chtěl stírat podlahu, ale nepůsobilo to neomaleně, jak vytírání podlahy obvykle vypadá. Pohyboval se tam a zpátky, otočil se a znovu vyrazil do stran. Ten pohyb měl přitom opravdu šťávu a švih. Nejspíš se mu věnoval už dlouho, umí to a zřejmě ho to i dost baví.

Uvědomila jsem si, že ten pohyb odněkud znám. Byl mi hrozně povědomý a ta hudba k němu vážně pasovala. Připadala jsem si jako na diskotéce plné rozvášněných tanečníků, kteří nedopustili, aby se jejich nohy zastavily, a tancovali by do konce svých sil. Klukovy hnědé, vyžehlené vlasy se houpaly ze strany na stranu a tancovaly společně s tělem a nohama. Patřil mu můj obdiv.

Nakonec mi to všechno došlo. Je to – Melbourne shuffle! Stejně jako tecktonik, o kterém jste se mohli dočíst v předchozím čísle, se shuffle u nás objevil teprve nedávno. Vznikl v ulicích australského Melbournu v 80.–90. letech 20. století. Nejvíce se tancovalo na rock a techno, postupem času je vystřídal house a trance. Shufflu se i jinak přezdívá slepičí tanec. Nohama se postupně šoupe po zemi a tím vznikají kreace vzdáleně podobné moon walku.

Kromě Melbourne je ještě jeden druh – malajský shuffle. Jediný rozdíl je v pohybu nohou. U Melbourne se nohy pohybují vedle sebe, zatímco u malajského se nohy při každém kroku překříží. Styl oblečení tanečníků je neurčitý, v módě převládá hlavně fantazie a bláznivé vzory. Nejčastěji tanečníci nosí velmi široké zvonové kalhoty, které jsou vyrobené přímo pro shuffle. Obsahují především našité svítící pásky, které při tanci dodávají lesklý efekt.

Tenhle tanec na mě udělal dojem na první pohled. Znám pár tanečníků, kteří tento styl tance předvádějí a moc je baví. Nedivím se. Když se tomu někdo věnuje delší dobu a umí to, je na to vážně úžasný pohled. Řadu videí najdete na Youtubu. A abych nezapomněla – příště se budeme věnovat jumpstylu.

Hana Klaciková Masarykova ZŠ, Tanvald


téma čísla
Konec - Nový začátek
Rozhovor: Jan Musil V mžiku oka na ulici
Konec - Nový začátek