Jeptišky, Poláci a kněží začínají invazi!

11.05.2011

Asi tak by vypadal titulek, pokud by se redaktor bulvárního plátku vrátil z Říma. Pro všechny výše uvedené bylo blahořečení Jana Pavla II. velkou událostí. Pokud to ovšem nebyli monarchisté nebo příznivci hokeje. Prostě a stručně – okurková sezóna rozhodně nehrozí.

Řím je zvláštní město samo o sobě. Jdete jednou z těch romantických uliček, nad hlavou se vám houpe zeleň ze zahrad vytvořených na střechách a najednou na vás z ničeho nic vykoukne nějaká antická památka. Nebo alespoň pseudoantická, ale zrovna v Římě se to špatně rozeznává.

Možná, že kdyby Jan Pavel II., občanským jménem Karol Józef Wojtyła, nebyl Polák, bylo by možná v italském hlavním městě méně věřících z jeho domoviny. Pravda, Poláci jsou lidé velmi věřící, takže by se nejspíš ve zvýšené koncentraci vyskytovali v okolí Vatikánu i v běžných dnech, jenže tohle byl opravdu extrém. Hlavní trasy jejich mikroprůvodů (poznali jste je podle vlajek, čepic v národních barvách a jiných vlasteneckých propriet) si jako očekávané vhodné odbytiště pro své padělky kabelek známých značek a gumové kuličky (které se vždy rozplácly, aby se zase navrátily do původního stavu) vytipovali pouliční prodejci.

Řím se o poutníky umí dobře postarat. Vše, od rozmístění vozů záchranky přes záchodky po “navigační” skauty a dobrovolníky, bylo skvěle zorganizováno. Dobrovolníci také rozdávali zdarma vodu, krabičky se svačinami a ovoce. Já jsem si nic (kromě flašky s vodou jako prevenci proti úžehu) z těchto věcí nenárokovala. Přiletěla jsem do Říma za uměním a atmosférou. Ano, jsem pes nevěřící, nekřtěňátko, pohanka (nemyslím luštěninu)!

A mimochodem – byl jste někdo v Krakově? Já ne, ale vsadím se, že tam o víkendu bylo méně Poláků než v Římě!

Anna Kolářová
ZŠ Komenského, Horažďovice


téma čísla
Konec - Nový začátek
Rozhovor: Jan Musil V mžiku oka na ulici
Konec - Nový začátek