Tanec mi dává životní cíl

Když jsem byla malá holka, často jsem tancovala. Při sledování filmů o tanci v televizi se mi líbilo, jak lidé tančí a jaké krásné oblečení mají. Napadalo mě, že bych mohla také tancovat, že by mě to určitě bavilo.

Jednoho dne se v Chanově konal konkurz do tanečního souboru. Já a mé kamarádky jsme se zúčastnily. Musely jsme zatancovat před komisí. A dopadlo to dobře. Já i všechny mé kamarádky jsme uspěly.

Tancuju pět let a pořád mě to baví. V souboru nás je celkem deset holek. Se všemi dobře vycházím. Naše skupina se jmenuje Sam Roma Sam, to v češtině znamená Jsme Romové, jsme. Předvádíme romské tance. Když se zamýšlím nad tím, proč právě romské tance, uvědomuju si, že se soubor věnuje tomuto stylu už od svého založení. Tato tradice se předávala dál a dál, a proto i my chceme tyto tance předávat.

Tancujeme v komunitním centru v Chanově pod vedením Ivety Millerové. Vystudovala střední školu a dodělává si vysokou. Je moc chytrá a moudrá. Chce pro nás jen to nejlepší, a proto nás vede k tomu, abychom šly studovat. Nechce, abychom byly jako ostatní holky, které zůstaly na podpoře a už v nízkém věku měly děti. Iveta je docela přísná. Musíme mít výbornou rotaci a každý prvek musí být perfektní. Naše hudba je rychlá a podle mě i krásná – jedná se o tzv. čardáše. Naše kroje jsou barevné a pestré, kolem pasu máme šátek s mincemi.

Když tancuju, na všechno ostatní zapomenu a soustředím se jenom na tanec. Cítím se v souboru velice dobře. Dává mému osobnímu životu cíl a velké obohacení. Také jsem poznala báječné lidi.

Tancování bylo mým snem. Ten jsem si už splnila a doufám, že si splním i další sny.

Anna Siváková
ZŠ Chanov